- Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 10. 4. 2006
Re: klub zelenáčů
Myslím, že efekt přehození nástavků je dvojí. (Mám na mysli nízké nástavky Langstroth) Zimní zásoby kontaminované léčivem a hlavně z krmení cukrem se dostanou dospodu: 1) Efekt podněcovací (!?) , to asi člověk zjistí spíš za nepříznivého počasí, když je nebezpečí, že matky přestanou klást. 2) Nemít v medu zimní cukerné zásoby. V okamžiku, kdy má přijít nějaká snůška z ovocných stromů má spodní nástavek vymetený od zásob a pokud zároveň nerozšiřuji (ve 3 nízkých nemusí mít v tu dobu ještě na nasazování 4 nástavku včely tak silné) tam mám naspodu nástavek, který se dá zpět přesunout nad plodiště bez nebezpečí, že bude zákazníkům prodávat cukerné zimní zásoby. Pominul jsem to, že mu tam včely můžou přenést nějaký cukr- ale to je minimální množství, protože už to znovu filtují přes svoje volátko a ředí přínosem z přírody.
Tudíž já bych to přehození nástavků zase tak nepodceňoval ... i z ohleduplnosti k zákazníkovi. Ovšem je otázka načasování toho přehození a to je podle mě otázkou stavu včelstva minimálně 1. dva nástavky shora by měly být zaplodované. Takže je na to ještě nějaký čas.
Mám též "Dadant" s jedním vysokým nástavkem na míře Langstroth (výška rámku 286 mm) a tam je technologie jiné. Nízký nástavek, který je přes zimu nahoře, se má přesunout dolů hned jak matka začne klást - ale předpokládá se, že matka začne klást na vysokém. Letos byl v tomto ale asi u všech systémů rozpor proti teorii, protože většina včelstev má matky v posledním nástavku a poměrně málo zásob. Osobně jsem u Dadantu nízký nástavek podstavil, protože se matka bude tlačit nahoru za teplem a potřebuji, aby co nejdříve přešla na vysoký rámek a nebyla na něm v kladení tolik omezována, jako na nízkém. Ovšem ten nízký nástavek se opět za kvetení ovocných stromů vrátí zpět nahoru a měl by být vyčištěný od zimních zásob.
Další věc je, že jsem u některých Dadantů vyměňoval vysoký nástavek za nízký a dával jsem ho dospodu, protože včelstva vysoký nástavek po zimně obsedala jen z části. (budu je posilovat ze záložních oddělků)
Přesně jak to tu někdo napsal, že se má věřit výzkumníkům, tak já věřím, ale spíš těm našim, kteří včelaří v našich podmínkách. Ikdyž důvěřuj, ale prověřuj. Já osobně vycházím z literatury Nástavkové včelaření a z videokazety Včelaříme nástavkově - ta je trochu aktuálnější a praktičtější. Jsou tam i některé praktické vychytávky.
Myslím, že včelaření v "celonástavcích" má zase jiné specifikum, takže rady bez uvedení v jaké úlové sestavě kdo včelaří jsou rady v uvozovkách. Nemusejí pro můj systém zcela 100% platit. Takže to co jsem uvedl neplatí např. pro Tachováky. Tam jsem pouze zkontroloval kolik mají zásob a až na pár spojených včelstev je nechávám, ať dělají co umí.
Pozn: Myslím, že na tom není nic moc složitého, když beru v úvahu, že stejně do doby, než začne stavební pud musím včelstva rozebrat a vložit do podmetu stavební zábranu. Tak je jen přeskládám opačně. Stavební zábrana by ve včelstvech neměla do jara být z důvodu odběru měli (pochybuji, že má někdo laťky přesně pod rámky, aby na nich nezůstávali roztoči. - no a ještě těch s výjimkou, kteří ji chytře vsouvají dvířky podmetu :) ) Je to otázka 2-3 minut na včelstvo.
Pilné včelky! Arnošt
----- Original Message ----- From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, April 10, 2006 11:37 AM Subject: Re: klub zelenáčů
Taky jsem patřil mezi přehazovače, nad plodem jsem rozškrábával zásoby, převěšoval rámky s plodem, ale:
-nepozoroval jsem jednoznačný efekt. -pokud člověk nechce včely nějak speiálně urychlit - jarní snůška, chov matek, tak do síly se dostanou i bez toho, pokud je včelstvo dobře připravené z loňska - a hlavně mi otevřela oči kniha Liebig - jednoduše včelařit - kde říká, že přehazování nástavků a td. je nabourávání přirozeného stavu. Dokonce nepřehazuje nástavky ani při nasazování medníků, jen přidá mřížku a nástavek nad. Zkoušel jsme to, a přecházím na to. Míň práce a je lepší nechat včely být. samozřejmě pokud jsou, jak mají být. Mají zásoby, dostatečnou sílu a dobře plodují.
Chápu počáteční chuť do včel chodit + plus rady klasiků, kteří teď dělají svoji alchymii se zužováním a rozšiřováním, krmením, podněcováním, napájením,... Ale raději bych včely studoval a pozoroval, dělal si poznámky a nechal bych to na nich.
Nechci se vnucovat, ale pokud bude zájem, já a určitě i jiná popíši, co momentálně se včelami pácháme. Já skoro nic. Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 15818
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |